Dny jako korálky

Jeden den máš pocit, že to začínáš zvládat. Druhý den máš pocit, že děláš snad všechno špatně. Úplně na hovno. I když se snažíš nejlíp jak umíš. 

Asi je to balanc. 

Asi to tak prostě má být. 

Dny na hovno. A pak ty krásný. Ony zase přijdou, jen se neboj.

Ono to bude zase dobrý. I když jinak.



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Dobro lidstva

Pravidelnost není moje silná stránka. Ale potřebuju psát, a tak jsem tu zase. Po pěti měsících. Dnešní chaotické ráno jsem nakonec zvládla. Jízda k doktorce - pohoda. Když držím tu svoji malou bezrannou dušičku, aby ji lékařka mohla naočkovat, je mi fakt hrozně a říkám si, sakra nešlo by to i jinak? Udělali jsme vážně dobře, když jsme se rozhodli pro všechna ta očkování? Není toho už nějak moc? Nestačilo by to už? E. pláče. Opravdu usedavě. A tak ji v čekárně kojím a vše je, zdá se, jak má být. Vyrážíme na tramvaj, E. je nevrlá, asi cítí jaké martirium bude následovat. Snažím se nás dostat domů a ono to *do prdele* nejde.  Tramvaj není bezbariérová, jdu na autobus, než to s kočárkem celé objedu a zdolám terén, autobus mi ujede. Další jede až za 30 minut. Vracím se opět na tramvajovou zastávku. Čekám a čekám, snažím se E. zabavit, aby byla víc v pohodě. Tramvaj přijíždí, má jediné bezbariérové nástupní místo. Vevnitř dva kočárky, venku tři. Řidič vyskakuje z tramvaje a doslova hulák...
Další informace

Díky, Vesmíre!

 Díky, Vesmíre! Vím, že každá lekce přijde v ten správný čas. Vím, že všechno má nějaký důvod. Všechno, co se děje, mě má něco naučit. Díky, že ke mně býváš i laskavý. Občas na to zapomínám. Občas mám pocit, že jsi jen černá díra a velké nic. Ale jsi taky hvězda vedle hvězdičky a neskutečná síla. Díky za to.
Další informace